Gustav Zvěřina

– s rodiči se stěhuje do Prahy, kde po vyjití školy se stává typografem
– zdravotní důvody ho vedou k přestěhování do Železného Brodu
– zapojuje se do činnosti církve evangelické, stává se kazatelem Jednoty bratrské
– za okupace vězněn v Terezíně
– po válce v Dubé buduje český sbor jednoty bratrské
– podílí se největší měrou na znovuobnovení muzea v Dubé
– zachránil pro budoucí řadu vzácných a hodnotných exponátů
– je autorem zdařilé publikace o Dubsku
– zapojuje se do turistického hnutí,stává se značkařem II.třídy
– se svým synem Bohumilem obnovují a vytvářejí nové značení tzv. „Dubského Švýcarska“ s rodiči se stěhují později do Prahy
– po vyjití školy se  stal  kvalifikovaným typografem
– ze zdravotních důvodů odchází do Železného Brodu  , kde pracuje v tiskárně                                                             
– zapojení do evangelizačního hnutí  – působí v Jednotě bratrské                                                
– za okupace vězněn v Terezíně
– po válce působiště Liberec , pak Dubá, kde buduje český sbor Jednoty bratrské                        
– podíl na znovuinstalaci muzea v Dubé (1950-1960)
– úzce spolupracuje s muzeem v České Lípě ,podílí se na soupisu a evidenci  památek
– podílí se na velmi zdařilé publikaci o Dubsku , využity jeho hluboké znalosti o kraji
– od mládí nadšený turista  , odbor však v Dubé nebyl založen
– věnuje se značení  se synem Bohumilem, oba získávají  kvalifikaci   „Značkař  II. třídy“                   
– obnovují značení na Dubsku
– vytváření  nových cest -propojení zelené značky od Černé rokle- na Novou Skalku-Zbyny-Korce-Zbyny-Ždírec-Okna, Bezděz-Králův stolec-Doksy, Bořejov –Údolí pod Houskou, Dřevčice – Velká Řebčice, Nová Skalka – Šedina,Chlum – Maršovický vrch, Provodín – Vyhlídka nad Salaší, odbočka k soše sv. Prokopa, nejvýznamnější byla červeně značená stezka kolem Dubé, dnes úměrně rozdělena do tří okruhů